Axiomy teorie množin

Zde předložený text o Teorii množin je v procesu tvorby a bude během letního semestru průběžně inovován.

Obsah.

Axiom extenzionality

Dvě množiny jsou si rovny právě tehdy, když obsahují stejné prvky: $$ ∀ A∀B(A = B ⇔ ∀x(x∈A⇔x∈B)). $$

Existence prázdné množiny

Existuje množina, která neobsahuje žádný prvek: $$ ∃A∀x(x∉A). $$

Schéma axiomů vydělení

Nechť \(\varphi(x)\) je libovolná logická formule. Potom pro každou množinu \(A\) existuje množina \(S\) obsahující právě ty elementy \(x\in A\), pro které platí \(\varphi(x)\): $$ ∀A∃S∀x(x∈S⇔x∈A∧\varphi(x)). $$

Axiom neuspořádané dvojice

Pro každé dvě množiny \(u\) a \(v\) existuje množina, která obsahuje právě tyto dvě množiny jako svoje prvky: $$ ∀u∀v∃A∀x(x∈A⇔x=u∨x=v). $$

Axiom sjednocení

Pro každou množinu \(\mathcal F\) existuje množina \(U\), která obsahuje všechny elementy, které náleží alespoň jedné množině z \(\mathcal F\): $$ ∀\mathcal F∃U∀x(x∈U⇔∃A∈\mathcal F(x∈A)). $$

Axiom potenční množiny

Pro každou množinu \(A\) existuje množina \(P\) obsahující jako své elementy právě všechny podmnožiny množiny \(A\): $$ \forall A \exists P \forall x (x \in P \Leftrightarrow \forall y (y \in x \Rightarrow y \in A)). $$

Axiom nekonečna

Existuje množina \(I\), která obsahuje prázdnou množinu jsko svůj element a pokud \(x\in I\), pak \(x\cup \{x\}\in I\): $$ ∃I(∅∈I∧∀x(x∈I⇒x∪\{x\}∈I)). $$

Schéma axiomů nahrazení

Nechť \(\psi(x,y)\) je libovolná logická formule. Potom pro každou množinu \(A\) platí, že když pro každý element \(x\in A\) existuje jediná množina \(y\), pro kterou platí \(\psi(x,y)\), pak existuje množina \(S\), která obsahuje právě ty elementy \(y\), pro které existuje \(x\in A\) takové, že \(\psi(x,y)\): $$ ∀A((∀x∈A)∃!y\psi(x,y)⇒∃S∀y(y∈S⇔(∃x∈A)\psi(x,y))). $$

Axiom regularity

Každá neprázdná množina \(A\) obsahuje element disjunktní s \(A\): $$ ∀A(A≠∅⇒∃x(x∈A∧x∩A=∅)). $$

Axiom výběru

Pro každý systém \(\mathcal F\) disjunktních neprázdných množin existuje množina ("selektor") \(S\), která obsahuje právě jeden prvek z každé množiny z \(\mathcal F\): $$ ∀\mathcal F[\forall x\in \mathcal F(x≠∅)\wedge \forall x\in \mathcal F\forall y\in \mathcal F (x≠y⇒x∩y=∅)] ⇒∃S∀x\in \mathcal F\exists ! z (z\in S\wedge z\in x). $$

Definice označení

  1. \(\emptyset:= \{x: x\neq x\}\).
  2. Podle "Schématu axiomů vydělení" zapíšeme množinu \(S\) obsahující právě ty elementy \(x\in A\), pro které platí \(\varphi(x)\) jako $$ S:=\{x\in A: \varphi(x)\}. $$
  3. Množinu obsahující právě množiny \(u\) a \(v\) jako svoje elementy jejíž existenci zajišťuje "Axiom neuspořádané dvojice" značíme $$ \{u,v\}. $$ Jestliže \(u = v\), pak tuto množinu značíme \(\{u\}\).
  4. Množinu obsahující všechny elementy množin z \(\mathcal F\) jako svoje elementy jejíž existenci zajišťuje "Axiom sjednocení" značíme $$ \bigcup \mathcal F. $$
  5. Množinu obsahující všechny podmnožiny množiny \(A\) jako svoje elementy jejíž existenci zajišťuje "Axiom potenční množiny" značíme $$ P(A). $$
  6. Jsou-li \(u\) a \(v\) množiny a pokud pro každý element \(x\) množiny \(u\) platí, že \(x\) je elementem množiny \(v\), pak množinu \(u\) nazýváme podmnožinou množiny \(v\) a značíme $$ u\subset v. $$

Cvičení

  1. Nechť \(u,v,w\) jsou množiny. Ukažte s pomocí axiomu neuspořádané dvojice a axiomu sjednocení, že existuje množina \(A\), která obsahuje právě tyto tři množiny jako svoje prvky. (Tuto množinu značíme \(\{u,v,w\}\)).
  2. Předpokládejme, že \(A\) a \(B\) jsou množiny. Dokažte, že pokud \(A\subset B,\) pak \(P(A)\subset P(B)\).
  3. S pomocí schématu axiomů vydělení ukažte, že neexistuje množina \(X\), taková, že \(P(X) \subset X\).
  4. Nechť \(A\) je množina. S využitím axiomu neuspořádané dvojice dokažte existenci jednoprvkové množiny \(\{A\}\).
  5. Ukažte, že žádné dvě z mnnožin \(\emptyset\), \(\{\emptyset\}\), \(\{\emptyset,\{\emptyset\}\}\) si nejsou rovny.
  6. S využitím axiomu regularity ukažte, že žádná množina nemůže být prvkem sama sebe. Tj. pro každou množinu \(X\) platí \(X\notin X\).