Matematická analýza 2

Problém výpočtu obsahu

Uvažujme rovinný obrazec \(S\), který je zobrazen na obrázku a jehož obrázek vidíme dole.
Nyní rozdělme obrazec na částí pomocí vertikálních přímek \(x = \frac{1}{4}, x = \frac{1}{2}, x = \frac{3}{4}.\) Viz obrázek níže.
Dále každý křivočarý lichoběžník \(S_1, S_2, S_3\) a \(S_4\) nahraďme obdélníkem jak ukazuje následující obrázek.
Interval jsme rozdělili na čtyři intervaly o stejné délce: \(⟨0, \frac{1}{4}⟩,\ ⟨\frac{1}{4}, \frac{1}{2}⟩,\ ⟨\frac{1}{2},\frac{3}{4}⟩\) a \(⟨\frac{3}{4},1⟩.\) Výška každého obdélníka, který aproximuje obrazec \(S_i\) je rovna funkční hodnotě funkce \(f(x)\) v pravém koncovém bodě příslušného dílčího intervalu tvořícího základnu obdélníka. Tedy každý z těchto obdélníků má šířku \(\frac{1}{4}\) a výšky jsou postupně rovny \(\left(\frac{1}{4}\right),\ \left(\frac{1}{2}\right),\ \left(\frac{3}{4}\right)\) a \(1^2.\) Nechť \(R_4\) označuje součet obsahů jednotlivých obdélníků, tedy \[ R_4 = \frac{1}{4}\cdot\left(\frac{1}{4}\right)^2 + \frac{1}{4}\cdot\left(\frac{1}{2}\right)^2 + \frac{1}{4}\cdot\left(\frac{3}{4}\right)^2 + \frac{1}{4}\cdot(1)^2 = \frac{15}{32}. \] Z obrázku nahoře je zřemé, že obsah \(A\) obrazce \(S\) je menší než \(R_4,\) tedy $$ A < \frac{15}{32}. $$ Nyní aproximujme obrazec \(S\) pomocí obdélníků, jejichž výška bude tentokrát rovna funkční hodnotě funkce \(f(x) = x^2\) v levém koncovém bodě každého dílčího intervalu \(⟨0, \frac{1}{4}⟩,\ ⟨\frac{1}{4}, \frac{1}{2}⟩,\ ⟨\frac{1}{2},\frac{3}{4}⟩\) a \(⟨\frac{3}{4},1⟩.\) Viz následující obrázek:
Součet obsahů jednotlivých aproximujících obdélníků je analogicky roven: $$ L_4 = \frac{1}{4} \cdot 0^2 + \frac{1}{4} \cdot \left(\frac{1}{4}\right)^2 + \frac{1}{4} \cdot \left(\frac{1}{2}\right)^2 + \frac{1}{4} \cdot \left(\frac{3}{4}\right)^2 = \frac{7}{32}. $$ Takto jsme dostali dolní odhad obsahu obrazce \(S.\) Platí: $$ \frac{7}{32} < A < \frac{15}{32}. $$ Je samozřejmě možné zopakovat výpočet pro jemnější aproximaci obrazce pomocí více dílčích intervalů. Například, pokud zdvojnásobíme počet aproximujících obdélníků, dosataneme odhady: $$ 0.2734375 < A < 0.3984375 $$ Ještě přesnější odhady dostaneme postupným zvětšováním počtu aproximujících obdélníků. Viz následující tabulka:
Na následujícím obrázku vidíte aproximaci obrazce pro počet \(n = 8.\)
Ukažme dále, že pro \(n \to \infty\) posloupnost \((R_n)\) konverguje a platí: $$ \lim_{n \to \infty} R_n = \frac{1}{3}. $$ K výpočtu použijeme vzorec pro výpočet součtu kvadrátů prvních \(n\) přirozených čísel: $$ 1^2 + 2^2 + 3^2 + \cdots + n^2 = \frac{n(n+1)(2n+1)}{6}. $$ \(R_n\) bude označovat součet obsahů obdélníků, které tvoří horní aproximaci obrazce \(S\) a výška každého obdélníku bude rovna funkční hodnotě funkce \(f(x) = x^2\) v pravém koncovém bodě.
Tedy $$ \begin{align*} R_n &= \frac{1}{n} f\left(\frac{1}{n}\right) + \frac{1}{n} f\left(\frac{2}{n}\right) + \cdots + \frac{1}{n} f\left(\frac{n}{n}\right) \\ &= \frac{1}{n} \left(\frac{1}{n}\right)^2 + \frac{1}{n} \left(\frac{2}{n}\right)^2 + \cdots + \frac{1}{n} \left(\frac{n}{n}\right)^2 \\ &= \frac{1}{n}\cdot\frac{1}{n^2}(1^2 + 2^2 + \cdots + n^2) \\ &= \frac{1}{n^3}(1^2 + 2^2 + \cdots + n^2). \end{align*} $$ Použitím výše uvedeného vzorce dostaneme: $$ R_n = \frac{1}{n^3}\cdot\frac{n(n+1)(2n+1)}{6} = \frac{(n+1)(2n+1)}{6n^2}. $$ Potom přechodem k limitě dostaneme: \begin{align*} \lim_{n \to \infty} R_n &= \lim_{n \to \infty} \frac{(n+1)(2n+1)}{6n^2} \\ &= \lim_{n \to \infty} \frac{1}{6}\left(\frac{n+1}{n}\right) \left(\frac{2n+1}{n}\right) \\ &= \frac{1}{6}\cdot\lim_{n \to \infty}\left(1 + \frac{1}{n}\right) \cdot\left(2 + \frac{1}{n}\right) \\ &= \frac{1}{6}\cdot 1\cdot 1\cdot 2 = \frac{1}{3}. \end{align*} Nyní dává smysl definovat obsah \(A\) obrazce \(S\) jako limitu: $$ A = \lim_{n \to \infty} R_n = \lim_{n \to \infty} L_n = \frac{1}{3}. $$

Zobecnění předchozího příkladu

Nyní uvažujme nezápornou spojitou funkci \(f:\langle a,b \rangle \to \mathbb{R}_0^+\) a uvažujme obrazec \(S\) ohraničený grafem funkce \(f\), osou \(x\) a přímkami \(x = a\) a \(x = b\). Viz následující obrázek:
Rozdělme obrazec \(S\) na \(n\) částí \(S_1, S_2, \ldots, S_n\) nad dílčími intervaly \(⟨x_{i-1}, x_i⟩\) mající konsntní délku \(\Delta x = \frac{b-a}{n}\). Šířka každého dílčího pruhu \(S_i\) je tedy rovna \(\Delta x\). Dílčími intervaly jsou intervaly: $$ \langle x_0, x_1 \rangle,\ \langle x_1, x_2 \rangle,\ \ldots,\ \langle x_{n-1}, x_n \rangle, $$ kde \(x_0 = a\) a \(x_n = b\). Pravé koncové body dílčích intervalů jsou: $$ \begin{align*} x_1 &= a + \Delta x, \\ x_2 &= a + 2\Delta x, \\ x_3 &= a + 3\Delta x, \\ &\vdots \\ x_{n-1} &= a + (n-1)\Delta x, \\ x_n &= a + n\Delta x = b. \end{align*} $$ Obecně \(x_i = a + i\Delta x\). Obsah každého dílčího obrazce aproximujeme obsahem obdélníku, jehož základna má délku \(\Delta x\) a výška je rovna funkční hodnotě funkce \(f(x_i)\) v pravém koncovém bodě příslušného dílčího intervalu. Obsah \(i\)-tého dílčího obdélníku je tedy roven: $$ f(x_i)\Delta x. $$ Konečně obsah obrazce \(S\) budeme aproximovat součtem \(R\) obsahů dílčích obdélníků: $$ R_n = f(x_1)\Delta x + f(x_2)\Delta x + \cdots + f(x_n)\Delta x = \sum_{i=1}^n f(x_i)\Delta x. $$ Viz následující obrázek:
Uveďme nyní definici obsahu obrazce \(S\).
Definice: Obsah \(A\) obrazce \(S\) ohraničeného grafem funkce \(f\), osou \(x\) a přímkami \(x = a\) a \(x = b\) je roven: $$ \boxed{ A = \lim_{n \to \infty} R_n = \lim_{n \to \infty} [f(x_1)\Delta x + f(x_2)\Delta x + \cdots + f(x_n)\Delta x]. } $$
Poznámky:
  1. Je možné ukázat, že díky předpokladu spojitosti funkce \(f\) na intervalu \(⟨a,b⟩\) limita \(\lim_{n\to∞} R_n\) vždy existuje.
  2. Lze též ukázat, že pokud použijeme levé koncové body dílčích intervalů, potom $$ A = \lim_{n\to∞} L_n = \lim_{n\to∞} [f(x_0)Δx + f(x_1)Δx + \cdots+ f(x_{n - 1})Δx]. $$
  3. Místo levých resp. pravých koncových bodů můžeme vybrat body \(x_1^*,\ x_2^*,\ldots,x_n^*,\) kde pro každé \(i\) je \(x_i^* ∈ ⟨x_{i-1}, x_i⟩.\) Potom lze obsah \(A\) obrazce \(S\) vyjádřit pomocí obecnější limity: $$ A = \lim_{n\to∞} [f(x_1^*)Δx + f(x_2^*)Δx + \cdots+ f(x_n^*)Δx] =\lim_{n\to\infty} \left[\sum_{i=1}^nf(x_i^*) \Delta x\right]. $$ Viz obrázek dole.
  4. Vzhledem ke spojitosti funkce \(f\) na každém z dílčích intervalů lze pro každé \(i\) volit výběrový bod \(x_i^* ∈ ⟨x_{i-1}, x_i⟩\) tak, že \(f(x_i^*) = \min_{x ∈ ⟨x_{i-1}, x_i⟩} f(x).\) Dostaneme tak tzv. dolní integrální součet, který je dolním odhadem obsahu \(A\). Analogicky lze definovat horní integrální součet, který je horním odhadem obsahu \(A\) obrazce \(S.\)
Ekvivalentní definice obsahu obrazce: Obsah obrazce \(S\) je jednoznačně definovaná hodnota \(A\), větší než livolný dolní integrální součet a menší než libovolný horní integrální součet.
Program, který počítá Riemannův integrální součet pro zadanou funkci \(f(x)\) na intervalu \(⟨a,b⟩\) a zadaný počet dílčích intervalů \(n\) je k dispozici na adrese: zde.
Příklad: Nechť \(A\) označuje obsah obrazce omehčeného grafem funkce \(f(x) = e^{-x}\) a přímkami \(x = 0\) a \(x = 2.\)
  1. Vyjádřeme \(A\) jako limitu integrálních součtů a kde výběrové body budou pravé koncové body dílčích intervalů. Tuto limitu nepočítejme.
  2. Odhadněme \(A\) pomocí Riemannova integrálního součtu, kde výběrové body budou středy dílčích intervalů. Použijme 10 dílčích intervalů.
Řešení:
  1. \(A = \int_0^2 e^{-x}dx = \lim_{n\to\infty} \sum_{i=1}^n e^{-x_i}\Delta x_i,\) kde \(x_i^* = \frac{2i}{n}\), \(\Delta x_i = \frac{2}{n},\) \(i = 1, 2,\ldots,n.\) Nyní dosaďme \(\frac{2i}{n}\) za \(x_i\) ve výše uvedené sumě: \[ A = \lim_{n\to\infty} \sum_{i=1}^n e^{-\frac{2i}{n}}\cdot\frac{2}{n}. \] Poslední sumu rozepišme: \[ = \lim_{n\to\infty} \left[e^{-\frac{2}{n}}\cdot\frac{2}{n} + e^{-\frac{4}{n}}\cdot\frac{2}{n} + \cdots + e^{-\frac{2n}{n}}\cdot\frac{2}{n}\right]. \] Po úpravě dostaneme: \[ = \lim_{n\to\infty} \frac{2}{n}\left[e^{-\frac{2}{n}} + e^{-\frac{4}{n}} + \cdots + e^{-2}\right]. \] Na obrázku níže je zobrazen graf funkce \(f(x) = e^{-x}\) na intervalu \(⟨0,2⟩\) pro 4 dílčí intervaly.
  2. Vyčíslemem Riemannův integrální součet pro 10 dílčích intervalů, kde výběrové body budou tentokrát středy dílčích intervalů. \(\Delta x = \frac{2}{10} = 0.2\) a \(x_i = 0.2i\) pro \(i = 0, 1, \ldots, 10\). Pak pro každé \(i\) je \(x_i^* = \frac{x_{i-1} + x_i}{2} = \frac{0.2(i-1) + 0.2i}{2} = 0.2i - 0.1\) pro \(i = 1, 2, \ldots, 10\). Tedy \[ \begin{align*} M_{10} &= \sum_{i=1}^{10} f(x_i^*)\Delta x_i = f(0.1)\Delta x + f(0.3)\Delta x + \cdots + f(1.9)\Delta x \\ &= e^{-0.1}\cdot0.2 + e^{-0.3}\cdot0.2 + \cdots + e^{-1.9}\cdot0.2\approx 0.8632. \end{align*} \]

Určitý integrál

Úvod

Definice. Nechť \(f\) je funkce definovaná na intervalu \(⟨a,b⟩\). Dále uvažujme dělení intervalu \(⟨a,b⟩\) na \(n\) dílčích intervalů \(⟨x_{i-1}, x_i⟩\) o konstantní délce \(\Delta x = \frac{b-a}{n}\). Dělícími body budou potom body \(x_0 = a,\ x_1 = a + \Delta x,\ x_2 = a + 2\Delta x,\ \ldots,\ x_n = b\). Nechť pro každé \(i = 1, 2, \ldots, n\) je \(x_i^* ∈ ⟨x_{i-1}, x_i⟩\). Potom budeme definovat určitý integrál funkce \(f\) na intervalu \(⟨a,b⟩\) jako limitu: \[ \boxed{ \int_a^b f(x)dx = \lim_{n\to\infty} \sum_{i=1}^n f(x_i^*)\Delta x} \] za předpokladu, že tato limita existuje a nezávisí na volbě výběrových bodů \(x_i^*.\) Potom též říkáme, že funkce \(f\) je integrovatelná na intervalu \(⟨a,b⟩\) nebo že funkce \(f\) má na intervalu \(⟨a,b⟩\) Riemannův integrál.